Říká se často malé děti malé starosti, velké děti velké starosti. Mnoho maminek to vnímá jako takový nemístný bonmot, protože přece s malým miminkem je tolik starostí. Taková maminka, když se vrátí z porodnice, řadu měsíců neví, jak vypadá souvislý spánek. Tak jaképak malé starosti.
Ale na pořekadlu je mnoho pravdy, ale většina rodičů na to přichází až časem, kdy už je pozdě cokoli napravovat.

Když rodiče zanedbají výchovu v dětství a děti spíše rozmazlují nebo naopak zanedbávají, děti jim to v dospělosti vrátí i s úroky a rozhodně to není nic příjemného, protože to obnáší mnoho bezesných proplakaných nocí. A rozhodně není nijak příjemné trávit čas, který by člověk měl věnovat konečně sám sobě tím, že neustále řeší průšvihy již dospělých dětí.
 

Výchova k samostatnosti

Dítě se nemá vést jen k tomu, aby podávalo solidní výkon ve škole, ale především k zodpovědnosti a samostatnosti.
Je celá řada dospělých lidí, kteří vnímají jako samozřejmost, že rodiče je stále podporují finančně, řeší za ně průšvihy, hlídají vnoučata, kdykoli je zapotřebí a to v tom lepším případě. Nezřídka rodiče dítě nejen podporuje, ale dokonce živí, zatímco potomek buď nepracuje, nebo všechny peníze utratí za alkohol, automaty a zábavu.

Jakoby dospělé děti odmítaly akceptovat skutečnost, že rodiče nejsou od toho, aby se o ně stále starali, ale že mají naopak žít sami pro sebe. Především do doby, kdy si pomoc vyžádají třeba prarodiče.

Samozřejmě mnozí rodiče se rádi věnují i dospělým dětem. Není nic špatného na tom, když vypomůžou třeba tím, že pořídí část výbavy pro vnoučka, nebo když se nabídnou s hlídáním dětí. Ale toto všechno rozhodně není samozřejmost a mladí by to měli vnímat jako velmi příjemný nadstandard, který rozhodně není běžnou normou. Měli by si toho tedy patřičně vážit a rodičům se za to revanšovat. Ti si to totiž rozhodně zaslouží.